147
DE
AVRO
POCVLEN.
quam
transiivit.
Libet
huic
sententiae
ex
Arist.
lib.
de
Mundo
similem
adijcere,
[GR]
κὶ
μὴν
μεγέθει
μὲν
ὁ
ἀὐτὸς
πανυπέρτατος,
κινήσει
δὲ
ὀξύτατος,
λαμπότητι
δὲ
εὑαγεστατος,
δυνάμει
δὲ
ἀγηρώσττε
καὶ
ἄφθαρτος.[/GR]
Et
postea.
[GR]
ητι
γῆ
φύτοις
κόσμῶσα
παντοδαποις,
νόμάσίτε
πε¬
ριβλύζουσα,
καὶ
περιοχουμένη
ζώοις,
κατὰ
καιρὸν,
ἐκφύούσατε
πάντα
καὶ
τρέφουσα
καὶ
δεχομενη.
μυρίάστε
φέρουσα
ἰδέας
καὶ
πάθη,
τὴν
ἀγῆρω
φυσιν
ὁμοίως
τηρεῖ:
καιτοι
σείσμεις
τινασσο¬
μένη,
καὶ
πλυμμύρισιν
ἐπικλυζομένη.
πυρ¬
καιάντι
κατὰ
μέρος
φλογιζομένη.
συτα
δὲ
παν¬
τα
εοικον
αὐτῇ
πρὸς
ἀγαθοῦ
γινόμενα
τὴν
δὲ
αἰῶνος
σωτηριαν
παρέχειν.
[/GR]
Quod
porrò
e¬
tiam
hominis
natura
vitaeque
longitu¬
do
eadem
nunc
sit,
quę
olim
ante
Davi¬
dis
tempora
fuit,
clarè
tum
profana
tum
sacra
docet
historia.
Omni
tempore
alij
alijs
longiore
tempore
vixerunt.
Si
nunc
pauciores
senescere
obijciatur,
propter
luxum
&
crapulam
accidere
dicam.
Quo¬
circa
si
alijs
remedijs
&
praeceptis
ob
id
solum
opus
esse
Paracelsus
serio
scripsit,
quia
&
coelum
senio
debilitatum
seu
im¬
mutatum,
&
hominum
natura
imbecil¬
lior
facta
sit,
meritò
ab
eiusmodi
consi¬
k
2
Eadem
nunc
est
vitae
ho¬
minum
lon¬
gitudo;
quae
olim
fuit.